Velikonoce jsou největším křesťanským svátkem, navazujícím na židovský svátek pesach. S tímto svátkem je svázáno několik symbolů a rituálů, které máme v podvědomí.
• Kříž je základním symbolem křesťanství a je spojený i s Velikonocemi, které jsou oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista, po třech dnech od okamžiku, kdy byl odsouzený a ukřižovaný k smrti. Tento druh trestu byl považovaný za potupný a krutý.
• Velikonoční oheň bývá zapalovaný na počátku velikonoční bohoslužby a symbolizuje vítězství Ježíše nad smrtí. Od ohně se zapalovaly svíčky jako symbol života. Ty se potom máčely v křestní vodě, opakovaně se zapalovaly při křtech a pohřbech, kdy naznačovaly, že zemřelý prošel bránou smrti, aby žil s Bohem.
• Beránek měl svou symboliku už v židovské tradici, ale křesťané si k němu vytvořili svou legendu, která beránka stylizuje do zpodobnění Ježíše Krista, obětovaného za spásu světa. Na slavnostním stole v období tohoto svátku nesmí chybět sladké pečivo zhotovené ve formě beránka.
• Zdobené velikonoční vajíčko bylo původně červené barvy a značilo nový život, plodnost, vzkříšení. Dnes je vajíčko nejrozšířenějším symbolem tohoto svátku a jeho zdobení je závislé na krajových zvyklostech a šikovnosti děvčat, která je barví a zdobí, aby je rozdávaly chlapcům, kteří chodí s pomlázkou.
• Pomlázka je spletený svazek z proutí nejčastěji vrbového, který je na tenkém konci zdobený pentlemi. S pomlázkou chodí chlapci na Velikonoční pondělí na koledu a symbolicky „šlehají“ dívky a ženy po zadnicích, za což si vykoledují vejce, barevné pentle a ti dospělí i alkohol na posilnění. Dívkám má tento rituál zajistit dobré zdraví po celý rok. V historii tento den sloužil také pro námluvy, kdy chlapec přednostně navštívil dívku, které se dvořil a v námluvách pokračovali na tanečních veselicích a na jarmarcích, které následovali po postním období.
• Kočičky nahradily palmové ratolesti, kterými křesťané vítali přicházejícího Krista. Světily se na Květnou neděli.