Při zakládání kompostu si najdeme závětrné pohostinné místo. Ohrádka kompostu by měla být dobře prodyšná. Dno kompostu zryjeme, aby na dně nebyly žádné drny a aby se obsah kompostu lépe rozložil. Jako základní drenážní vrstvu použijeme hrubší větve nebo trouchnivé dřevo, které umožní přístup vzduchu. I ty se během několika let rozloží.

Hlavní náplní kompostu je tráva. Obsahuje dusík a je základem pro hnojení. Měla by se prokládat jinými odpady, aby se nezapařila a neplesnivěla. Pro tyto účely přidáváme například slámu, piliny nebo natrhaný nepotištěný karton. Tímto způsobem obohatíme kompost o uhlík. Také hrubší rostliny přidáváme do kompostu. Obohacujícím materiálem pro náš kompost jsou kopřivy, které jsou bohaté na dusík, minerální látky i na stopové prvky. Pokud máme na zahradě kompost, tak se nám vyplatí pěstovat někde v koutě trsy kopřiv. Nejvhodnější doba, kdy je můžeme přidat do kompostu, je doba, než dozrají semena. Složky kompostu jsou rozkládány živými organismy, jako jsou houby, řasy, červy, kvasinky, bakterie, roztoči a mnoho dalších.

Čas, který je potřebná pro zrání kompostu, je přibližně rok. Díky přírodě získáme substrát, který je tmavý, výživný a nezapáchá. Pokud je náš kompost dostatečně vzdušný, tak ho nemusíme přehazovat. Navíc ho můžeme osázet dýněmi a okurkami.

Zkompostovat se dá prakticky všechno z přírody. Můžeme tam dát trávu, listí, mech, slámu, podrcené větve, kůru, piliny, zaschlé drny kořenem vzhůru, hnůj, organický odpad z kuchyně, popel za dřeva, lepenku a nepotištěný papír, plevel bez semen a kořenů. Všechny tato materiály bychom měli co nejvíce střídat.
Kompost je třeba začlenit do celkového vzhledu zahrady. I ve velkých zahradách je vhodným místem k založení kompostu někde pod stromy s výraznou silicí, která odpuzuje hmyz, například pod ořešákem královským. Můžeme ho zamaskovat živým plotem, který zároveň udržuje vláhu a stín.

Při zakládání kompostu si najdeme závětrné pohostinné místo. Ohrádka kompostu by měla být dobře prodyšná. Dno kompostu zryjeme, aby na dně nebyly žádné drny a aby se obsah kompostu lépe rozložil. Jako základní drenážní vrstvu použijeme hrubší větve nebo trouchnivé dřevo, které umožní přístup vzduchu. I ty se během několika let rozloží.

Hlavní náplní kompostu je tráva. Obsahuje dusík a je základem pro hnojení. Měla by se prokládat jinými odpady, aby se nezapařila a neplesnivěla. Pro tyto účely přidáváme například slámu, piliny nebo natrhaný nepotištěný karton. Tímto způsobem obohatíme kompost o uhlík. Také hrubší rostliny přidáváme do kompostu. Obohacujícím materiálem pro náš kompost jsou kopřivy, které jsou bohaté na dusík, minerální látky i na stopové prvky. Pokud máme na zahradě kompost, tak se nám vyplatí pěstovat někde v koutě trsy kopřiv. Nejvhodnější doba, kdy je můžeme přidat do kompostu, je doba, než dozrají semena. Složky kompostu jsou rozkládány živými organismy, jako jsou houby, řasy, červy, kvasinky, bakterie, roztoči a mnoho dalších.

Čas, který je potřebná pro zrání kompostu, je přibližně rok. Díky přírodě získáme substrát, který je tmavý, výživný a nezapáchá. Pokud je náš kompost dostatečně vzdušný, tak ho nemusíme přehazovat. Navíc ho můžeme osázet dýněmi a okurkami.

Zkompostovat se dá prakticky všechno z přírody. Můžeme tam dát trávu, listí, mech, slámu, podrcené větve, kůru, piliny, zaschlé drny kořenem vzhůru, hnůj, organický odpad z kuchyně, popel za dřeva, lepenku a nepotištěný papír, plevel bez semen a kořenů. Všechny tato materiály bychom měli co nejvíce střídat.
Kompost je třeba začlenit do celkového vzhledu zahrady. I ve velkých zahradách je vhodným místem k založení kompostu někde pod stromy s výraznou silicí, která odpuzuje hmyz, například pod ořešákem královským. Můžeme ho zamaskovat živým plotem, který zároveň udržuje vláhu a stín.