Pes je jedním z nejstarších domestikovaných zvířat. To je také jedním z důvodů, proč existuje tak široká paleta nejrůznějších psích plemen. To však sebou přináší otázku, zda jich skutečně potřebujeme tolik. Koneckonců jen oficiálně uznaných je jich více než 400, a mnoho dalších na své uznání od kynologických organizací čeká.
Samozřejmě je jasné, že každá skupina plemen byla vyšlechtěna k poněkud jinému účelu. Postupně se objevovaly lokální varianty, ze kterých se stala samostatná plemena. Typickým příkladem zde mohou být například teriéři.
Ti začali coby psi horníků, určení na lovení krys v dolech. Jejich obvykle malá výška je dána tím, že bylo potřeba je snadno dopravit dolů do šachet, kde se navíc tito psi museli být schopni snadno pohybovat. Jejich tvrdý a poměrně agresivní temperament je zase dán účelem, pro který byli vyšlechtěni – museli být schopni a především ochotni s krysami bojovat.
Podobný příklad najdeme i u severských psů. Zde je poměrně zajímavé, že existuje několik psích plemen, vyšlechtěných ke stejnému účelu. Iuité žijící v dnešní Aljašce a severní Kanadě používali dnešního Aljašského malamuta, zatímco kmeny žijící na Sibiři měli Sibiřského huskyho. Obě plemena jsou si velmi podobná, neboť byla vyšlechtěna ke stejnému účelu, i když rozdíly mezi nimi jsou – huskyové jsou menší, lehčí a rychlejší, hodí se spíše pro tažení nákladu na kratší vzdálenosti vyšší rychlostí. Naproti tomu malamuti jsou vyšší a silnější, i když pomalejší. Jejich úkolem bylo přepravovat těžká břemena na dlouhé trati.
Přehlédnout nemůžeme samozřejmě ani lovecká plemena. Zde je zajímavé, že se některé země rozhodli jít cestou generalizace, kdy jeden pes zvládne všechny úkoly, od stopování přes vyhnání po dohledání a přinesení, zatímco jinde mají pro každý tento úkol jinou rasu.
Pokud si tedy vybíráme psa, je nutné se zaměřit nejen na jeho vzhled, ale také na to, k čemu byl původně určen. To nám totiž řekne mnoho o jeho nárocích a temperamentu. Díky tomu se budeme moci zamyslet, zda pro něj máme skutečně vhodné podmínky, abychom nebyli nakonec nešťastní my i ten pes.